Čertovskej ultratrail 2023 - letní "půlčert" 33,3km & Terka

Letní "půlčert" už se začíná stávat tradičním závodem v mém kalendáři. Jednak ho pořádá kamarádka a to je společně se složením celého organizačního týmu záruka fajn akce. K tomu tenhle závod získal označení "gastro trail" díky bohatě zásobeným občerstvovačkám a v neposlední řadě je to skvělá možnost vyzkoušet opět po roce svoje fyzické a psychické síly. Letos premiéra za Namche team, který jsme s kolegy vytvořili.

Páteční pasta party je skvělá možnost vidět se s kamarády spoluběžci ve stavu, kdy člověk ještě vypadá k světu a pro pivo si dojde normální chůzí. Nocuju v kempu autě, kávu piju vleže v posteli. Start je před polednem a tak trocha ranní pohody přijde vhod. Cestou na Skelnou Huť v autobuse člověk omrkne soupeřky a Ralsko, na které se za pár hodin bude škrábat. Sluníčko už pěkně hřeje, je to trochu nezvyk, letos jsem jaro strávila snad celé v péřovce. 

Po startu se nenechám strhnout a svoje tempo si hlídám. Běžíme tři holky ve skupince, stihneme si i popovídat, pěkně nám to utíká. Jsem mile překvapená, s jakou lehkostí mi to letos jde. Písčité cesty střídají lesní a polní stezky, výhled na Ralsko je impozantní. Tráva do pasu je radost pro všechny alergiky a hezky se vlní v lehkém větříku. Po první občerstvovačce se Ralsko blíží, vytahuju hole a stoupám. Z loňska si pamatuju, že se nejdřív celé oběhne a až potom se strmě stoupá po kamenech do nejvyššího bodu, kde je nutné označit si průběh do startovního čísla. Prožívám si vrcholovou euforii, sluncem zalitý jsou kopec i moje myšlenky. V seběhu se potkáváme s těmi, co nahoru teprve míří, všichni si fandí. Druhá občerstvovačka a moje hlava myslí na to, kde přišla loni první krize. Na přesně stejném místě přichází i letos, prostě jsem si to na 24.km přivolala.

Pomáhá mi vybrečet se. Taky jedna z tradic, kterou dodržuju! :-D Emoce jdou ven, nohy do kopce. Opírám se o hůlky a vydýchávám. Ale letos se mi moc nedaří opět se rozeběhnout. V indiánském běhu pokračuju až na třetí občerstvovačku, mám chuť sníst všechno. Žaludek mi ale během závodů funguje víceméně jen na stravu gelovitou a tekutou, vynechávám lákavě vypadající koláče a chleby. O kilometr dál vdechnu jeden gel s nebezpečným názvem "neprodejný vzorek", ale je to značka ozkoušená, to nic neudělá.. Udělal mi otočku žaludku o 360 stupňů a až do cíle je mým cílem udržet ho v sobě. bere to hodně sil, k tomu ještě přemlouvat hlavu, aby nepřemluvila nohy k zastavení a zadek k usednutí vedle cesty. 

Výstup na Děvín a cedule "užij si průběh hradem" vyloudí na mojí tváři úsměv smísený s křečí, ale těším se do cíle, dolů sbíhám. 

V cíli se koupu v endorfinech a radosti, že jsem to nevzdala a vydržela. Každá krize člověka posílí. Něco o sobě zjistí. Pro mě je to pět a půl hodiny, kdy můžu jen" běžet nebo jít, poslouchat hudbu a nebo jen ticho v lese. 

Na příští rok měl lákají na celých 66,6km ale nevím, co by se muselo stát, abych to chtěla absolvovat... :-D

Výsledky 2023:

Terka Hanáková, Namche team, 87.celk/30.kat 05:39:31